Když jedu dělat rozhovor s Jirkou Stehlíčkem, presidentem Aliance P.I.V., je jasné, kde se bude konat. V První Pivní Tramwayi. Přivítá mne usměvavý, se sklenicí piva co má říz a v jak jinak, než skvělé náladě, která se v průběhu rozhovoru mění ve výbuchy smíchu, když vytáhne některý z vtipů o Brně, ve vážnost, když mluvíme o špatných pivech, která se objevují v hospodách až po milé: ,,co si dáš Radko za pifko teď ?“
Ahoj Jirko, hned na úvod zásadní otázka pivo nebo víno?
PROSÍM? Ba ne. Jasně, že pivo.
Dnes jsi tu za Alianci P.I.V., co to vůbec je za spolek nebo sdružení?
Jak spolek či sdružení? My jsme ALIANCE. My jsme vlastně taková fajn parta rovnejch chlápků, co si řekla, že chtějí spolu spolupracovat. Sice máme mezi sebou uzavřen tzv. Vnitroalianční kodex, který každý musel podepsat a hlavně dodržovat, ale vše okolo stojí jen na stisku ruky. Já takhle jednal celý život a jsem rád, že jsem našel stejně myslící chlapy.
To zní, jako by to byla čistě chlapská záležitost, ženy k vám do Aliance P.I.V. nesmí?
Hmmm. To je k zamyšlení, žádná baba se nám doposud neozvala, ale obecně: Pokud by vše splňovala, tak s tím nemáme problém.
Kolik máte členů?
Alianci jsme s připravovali skoro rok a oficiálně jsme vznikli v r. 2009 v pěti, ale již tři ze zakládajících hospod ALIANCI P.I.V. opustily. V současné době máme 12 stálých členských hospod.
A nové přibíráte?
Přibíráme, ale aktivně je nijak nevyhledáváme. Není naším cílem se neustále bezhlavě rozšiřovat. Sice se rozšiřování nebráníme, ale chce to nejdříve splnit pár našich podmínek. A to není pro každého přijatelné… Takže spíš v klidu čekáme až nás někdo osloví, což se děje cca dvakrát ročně, a pak se uvidí. Hospodu, která nepochopí, proč je pro ni dobré být s námi v ALIANCI P.I.V. ani nechceme.
Jak probíhá takové přijímání, představ si, že já Radka jsem si před měsícem otevřela super pivní bar a volám, že chci do Aliance. Co se stane?
Tak Tebe s Tvými znalostmi okolo piva a s tím, že víš, jak má vše být, bychom brali hned, ale rozumím. Takže nejdříve se s tím daným majitelem hospody chceme blíž seznámit. Pozvu ho k sobě do Tramwaye a dáme řeč. O všem okolo piva, pivního vedení, zachlazeného skladu na sudy s pivem, přes péči o sklo, čištění pivního vedení a vůbec co o tom vše ví a jak je dlouho v oboru. Během té diskuze už umím poznat, jestli je to člověk, co o tom hodně ví, nebo jen nadšenec, co začíná. Nadšence pochválím, podpořím informacemi a řeknu mu, ať se za rok ozve. To není nic proti nadšencům! Jen chceme zkušeného hospodského, co je opravdu zajetej a ví, co vše to obnáší. V prvním případě ho doporučím kolegům a pokud je např. z Prahy, tak se s klukama domluvím a zajdeme se tam podívat, pokud ne, ale je někde poblíž naší Alianční hospody, tak tu první rekognoskaci udělá ta dotyčná hospoda a podá nám všem report. Pokud bude hospoda doporučena,
tak při nejbližším Aliančním výjezdu se k němu do hospody podíváme všichni. Necháme se provést provozovnou a hlavně pivním zázemím. Pak ho necháme, aby nám o sobě něco řekl a hlavně proč chce vstoupit do naší ALIANCE P.I.V. Poté ho požádáme ať nás nechá o samotě a já se všech přítomných postupně zeptám jestli chtějí tuto hospodu přijmout či ne a proč. Souhlasit musí všichni. Jinak hospodu nebereme. Pak stejně následuje minimálně půlroční zkušební doba, kdy se na danou hospodu ještě zajedeme několikrát neohlášeně podívat.
Alianční podniky jsou po celé České republice, co Slovensko, máte tam nějaká želízka v ohni?
Jo, hospody byly by. A chtěly by. I my bychom je chtěli. Jen to bohužel naráží na logistiku a navíc na problémy se zdaněním piv. Jsme zkrátka dva jiné státy a tak je překážek víc, než výhod.
Pokud navštívím Allianční podnik, má to pro mne být záruka nějaké kvality?
JEDNOZNAČNĚ! Například naše Alianční hospoda v Brně – Ochutnávková pivnice, byla letos vyhlášena Gourmet Brno nejlepším pivním barem v Brně. A že jich v Brně je.
Jsme v Praze, ale vím, že jsi byl nedávno degustovat piva v Brně. Co říkáš na brněnskou pivní scénu ?
Poslední dobou je hlavně na Facebooku móda se navážet do Brna. Je pravda, že si za to můžou asi Brňáci sami a přiznám se, že i já sám přidám rád nějaké to vtipné polínko do ohně :-), baví mě, jak se čílej. Ale tady musím přiznat jednu pro mne zásadní věc! Brno je, co se týče nabídky piv, daleko před Prahou. A to myslím fakt vážně. Nejde ani tak o počet multibrendových hospod, těch
má Praha jistě víc. Jde mi o to, že jdeš Brnem a téměř na každé ulici je hospa s např. čtyřmi různými pivy. Nejsou to zrovna minipivovary, ale ve velké většině se snaží nabídnout ROZMANITOST. A je hezké i jen to mít možnost si vybrat mezi např. Poutníkem, Chotěboří, Radegastem a černým Kozlem. A takových hospod, ve kterých nejsou piva jen od jednoho giganta, je v Brně mnohem víc, než v Praze.
Na co jsi za Alianci nejvíce pyšný?
Asi na tu skvělou partu lidí ze skvělých hospod, co jsme se dali dohromady. Rádi se potkáváme na výjezdech a je to vždy velmi přínosné.
Piva z malých pivovarů se hodně rozšířila a už je to téměř standardem, že skoro v každém podniku mají nějaký ten speciálek či pivo z malého pivovaru. Cítíš, že na tom váš spolek má nějakou zásluhu?
No zásluhu nevím, ale ono to jde ruku v ruce. Na druhou stranu je pravda, že tlak nevznikal u pivovarů nabídkou, ale vznikal u takových hospod jako jsme my v Alianci. Já s První Pivní Tramwayí byl například PRVNÍ v Praze, kdo již v r. 2004 začal s tím, že jsem na tzv. čtvrté pípě začal čepovat stále jiná a jiná piva. Tehdy ještě ne z minipivovarů. Ty ještě zkrátka v r. 2004 neexistovaly, nebo jich bylo jen pár a piva nikam nevozily. Jezdil jsem si pro piva kam se dalo a hlavně, kde mi byli ochotní vůbec nějaké pivo prodat. Pomáhali i kamarádi co mi vozili sudy ze svých výletů. Vím, že to vypadá dnes úsměvně, ale bylo to tak. Pivovary vozily jen okolo komína a na větší vzdálenost se jim nechtělo. Ostatně i to byl důvod, proč jsme s Honzou Charvátem ze Zlejch Časů založili právě ALIANCI P.I.V. Šlo nám o to, že když jede někdo pro pivo přes půl republiky, tak může vzít sudů víc a přeprodat je dalším klukům v Alianci a tak se víc rozloží náklady za dopravu.
Bohužel se objevují i piva z malých pivovarů, kterým ta kvalita, chuť či říz chybí, čím to je a jak proti tomu můžeme bojovat?
1. Říci to majiteli té dané hospody, třeba to pivo narazil personál a on ho ani neochutnal.
2. Kdyby se opakovalo, že v dané hospodě mají špatná piva plná senzorických vad, tak tomu asi v té hospodě nerozumí, nebo je nim to jedno a pak tam nechodit.
Spousty lidí tě považuje za pivního guru, je v České Republice někdo od koho se učíš ty? Chceš někomu poděkovat?
Pivního guru? Tak to jistě ne. Leda snad jako hospodskýho guru, kde rotují pivka z různých pivovarů. To snad. Ale poděkovat bych chtěl! Hlavně osudu, že jsem měl tu čest potkat se, skamarádit a lapat informace od pro mne tří největších Guru českého pivovarnictví. A sice popořadě, jak jsem je v časové ose poznal: Pepa Krýsl, Martin Matuška a Honza Šuráň. Tito tři chlapi umí a znají úplně vše, co se piva týče. Tj. od uvařit pivko doma na sporáku a výborné až po uvařit pivo v obřím pivovaru v obřím množství a výborné. Jsem osudu nesmírně vděčen, že se s nimi stále na různých akcích potkávám a hřeji se, jako jejich kámoš, v jejich světle. A čeho si na nich cením nejvíc je to, že všichni tři mají stále v sobě před pivem dost pokory a místo, aby leželi na vavřínech, tak neustále zkoumají a zkouší nové a nové styly piv. Mnohokrát jsem byl svědkem, jak naopak oni se zájmem poslouchají mladé sládky, kteří se jim chlubí co právě a jak vaří. Zkrátka líbí se mi, že pivovarnicví nezamrzlo na ležáku, ale jde stále dopředu. Já mít v současné době dítě ve věku cca patnácti let, tak ho jednoznačně dám do Podskalské, aby vystudovalo na sládka. Je to velmi lukrativní povolání, kde se dá tvořit a když je někdo opravdu výborný, tak je o něj velký zájem. Nejen u nás, ale i v zahraničí.
red. Radka Vokurková
Vyšlo v časopise Pražskej rej
